Njuike váldosisdollui

Gonagas Olav sivdnádallama máleriija

Máleriija mii čájeha Gonagas Olav sivdnádallama Nidarosdomenis geassemánu 22. beaivvi 1958 heaŋgá Gonagaslaš šloahtas ja dan lea málen Per Lasson Krohg (1889–1965) áigodagas 1958–1960.

Uniuvdnagonagasaid ja norgga monárkkaid ruvdnen-ja sivdnádallangovat gullet Šloahta máleriijačoakkáldaga váldooassái. Gonagaslaš šloahta máleriijačoakkáldagas leat buot ruvdnemiid ja sivdnádallamiid govat, earret Gonagas Oscar I ruvdnema, mii ii čađahuvvon Norggas.

Ovdanbuktin

Gonagas Olav sivdnádallama dilálašvuođa govvideamis ii leat Per Krohg govvidan ieš dan eanemus allamielalaš bottu sivdnádallandilis, dan bottu go Gonagas loaiddasta čippiidis ala ja vuostáiváldá buressivdnádusa. Dan sadjái lea son govvidan čalbmeravkanlanbottu go Gonagas čohkká ja vuordá ruvdnenstuolus, das leat maid mielde su golbma máná, Prinseassaguovttos Astrid ja Ragnhild ja dalá Ruvdnaprinsa Harald. Lagamusas sudno duohken oaidnit hoava ja bargoveaga. Gurutbealde oaidnit bismmaid geat doalaiga sártni; Johannes Smemo ja Arne Fjellbu. Ovddabealde oaidnit ráđđehusa ja Stuoradikki ovddasteddjiid, sin searvvis oidno stáhtaministtar Einar Gerhardsen.

Go lea olbmuid dien láhkái láhčán govvii, de hilgu Krohg ovtta realisttalaš geahččansaji. Olbmot geat govas leat mielde, leat dego scenográfalaččat biddjojuvvon, dego livčče galgamen mielde muhtun teáhterbihttái. Dat ahte Per Krohgas lei scenográfa ja hervenmálen duogáš, sáhttá dán málenearenoamášvuođa čilget. Boađus lea máleriija mii lea biddjojuvvon oktii dan láhkái ahte lea measta juo oktageardánvuođa ráji alde. Liikká lea dát hui dehálaš máleriija, mii čájeha ovtta allamielalaš bottuin norgga ođđaáiggi monárkiijaid historjjás.


Materiálat
Oljomála liinnis

Mihtut
220 x 323 cm

Inventarnummar
DKS.001840

 

04.06.2012

Juogat dán artihkkala Twitteris ja Facebookas:

Juogat dán artihkkala Twitteris Juogat dán artihkkala Facebookas