Hopp til hovedinnhold

Šloahta geassi 2022

Stuora iluin bovdet fas álbmoga ruovttoluotta Rabas Šlohttii dán geasi. Seammás ráhppo čájáhus “Rabas Uvssat” Sonja KunstStall:as, gos oaidná Majestehta Dronnet Sonja iežas dáiddačoakkáldaga.

09.06.2022

Maŋŋel go koronarohttudávda dagahii ahte fálaldat giddejuvvui maŋemus guokte jagi, de lea Gonagaslaš Šloahtta dál fas rabas álbmogii. Doppe oažžu ofelastima geassemánu 25. beaivvi rájes borgemánu 17. beaivái.

Rabas Šloahtta

Oktiibuot gávcci geassevahkuid sáhttet guossit fas galledit Gonagaslaš Šloahta. Oahpisteaddjit čájehit gussiide šloahta ja čájehit Šloahta deháleamos ja čábbámus ovddastanlanjaid. Sii fitnet Stáhtaráđisálas, Vilges saloŋgas, Loddelanjas, Stuora feastasálas ja Šloahttakapeallas.

"Mot Šloahtta geavahuvvo" šaddá fáddán dán jagi galledemiide. Deattuhuvvo mot dat iešguđetge lanjat geavahuvvojit, sihke go lea sáhka Gonagasviesu álmmolaš doaimmain, muhto maiddái eará oktavuođain, nugo Prinseassa  Ingrid Alexandras 18-jagi beaivvi ávvudeami oktavuođas.  Dán jagi leat dasa lassin gollán 150 jagi dan rájes go Gonagas Haakon VII riegádii, ja dat addá vuogas liibba geahččadit guhkebuš oktavuođaid historjjálaččat.

Vilges saloŋga ii leat ovdal leamaš fáddán dáin oahpistemiin. Govven: Øivind Möller Bakken, Gonagaslaš hoavva.

Mii illudit erenoamážit čájehit Vilges saloŋga gussiide, go dat ii leat goassege ovdal leamaš fáddán oahpistemiin. Sihke latnja ja dávvirat leat ollislaččat divoduvvon rohttudávdda áigodagas, ja leat dál olggosoaidnit juste nugo go dalle go Šloahtta gárvánii jagis 1840. Dát lei Dronnet Joséphines audiensalatnja.   

Loga eanet oahpisteami birra Šoahtas

Rabas uvssat KunstStallas

Geassemánu 23. beaivve rájes gitta skábmamánu gaskamuddui, sáhttet guossit vásihit čájáhusa “Rabas uvssat”  Dronnet Sonja KunstStallas . Dás beassá oaidnit eambbo go 100 dáidaga oktiibuot 50 dáiddáris, ja buot dát leat Majesteta Dronnet Sonja iežas dáiddačoakkáldagas.  

Dronnet Sonja lea nuorravuođa rájes čoaggán dáidaga ja dáiddadujiid, ja son lohká dán dehálaš oassin eallimis man haga ii bálljo birgeše. Beaivválaččat leat olu dáidagat dehálaš oassin gonagaslaš dáluid čiŋaheamis. Dál sirdojuvvojit dáidagat dábálaš sajis vai šaddet oassin dán dáiddačájehussii. Geahččit leat bures boahtin vásihit máŋggabealálaš ja hui peršovnnalaš dáiddačoakkáldaga.

Dát leat Dronnega čoakkáladagas sullii 1 600 dáidaga. Daid lea čoaggán 65-jagi áigodagas ja eanasoassi lea dálááiggedáidda. Sullii bealli dáidagiin lea ráhkaduvvon nissonolbmuin. Leat eanas davviriikalaš dáiddárat, muhto leat mielde moadde internationála nama.

Sune Nordgren lea hápmen čájáhusa.

Loga eanet KunstStallen birra

Šloahttapárka

Šloahttapárka lea rabas álbmogii juohke beaivve, miehtá jándora. Geasset lea maiddái Dronnetpárka rabas, diibmu čiežas iđđes gávcci radjái eahkes. Dán jagi lea erenoamáš illun midjiide čájehit divoduvvon formálgilvvagárddi Šloahta lulit oasi olggobealde. Dat lei gárvvis 2020 geasi, muhto lea dál šaddan vel čábbát go leat ožžon ođđa beaŋkkaid maid Šloahta viessogálvosnkihkkárat leat ráhkadan álgovuolggalaš hámi mielde.

Šloahta viessogálvosnihkkárat leat ráhkadan ođđa beaŋkkaid, mat leat olggosoaidnit nu go dat mat dás čuččodedje 100 jagi dás ovdal Govven: Liv Osmundsen, Gonagaslaš hoavva

Prinseassa Ingrid Alexandra Skulptuvrapárka lea bivnnut olu mánáidgárddiide ja smávvamánnábearrašiidda geat leat galledeame párkka.  

Huksehusbarggut Oscarshallas

Dađi bahabut ii sáhtte Oscarshall hervvoštallanšloahtta váldit vuostá gussiid dán geasi. Sivvan dasa leat olu rogganbarggut párkas. Jurdda lea ahte párka galgá šaddat nugo álgoálggus lei jagis 1852. Mii illudit čájehit Oscarshalla ja ođđa historjjálaš párkka boahtte jagi.

 

Guoskevaš leaŋkkat

Juogat dán artihkkala Twitteris ja Facebookas:

Juogat dán artihkkala Twitteris Juogat dán artihkkala Facebookas