Gonagasbárra rabai ođđa MUNCHA
- Jáhkán – buohkaid bealis – sáhttán dadjat mii leat dása illudan! Vimmat sáhttit čoagganit, ja fargga áigut ge lávket daid stuora uvssaid čađa ođđa bivnnuhis čájálmassii – ii dušše min oaivegávpogis, muhto Norggas, ja máilmmis, Majestehta Gonagas dajai.
MUNCHA rahpan lea stuora dáhpáhus buohkaide geat dáidagis beroštit.
- Mii buohkat oamastit Edvard Muncha, Gonagas Harald dajai rahpansártnistis – miehtá máilmmi gávdnojit olbmot geat beroštit Muncha dáidagis.
"Son gullá midjiide buohkaide. Su dáidaga čađá mii dovdat min iežamet; min iežamet čuvges ja sevdnjes beliid. Son ii beroš duššis, muhto čájeha olbmoeallima guovddáš beliid: Ráhkisvuođa ja balu. Ilu ja lossamiela. Eallima ja jápmima.
Meanut ledje musea olggobealde, Edvard Muncha šilljus, ja doppe leigga sihke Gonagasbárra ja Ruvdnaprinsabárra. Gonagas Harald doalai rahpansártni, muhto attii min Dronnegii, guhtes lea earenoamáš dáiddaberoštupmi, gutni bátti rastá čuohppat.
Sátnejođiheaddji Marianne Borgen ja gávpotráđđejođiheaddji Raymond Johansen doalaiga goappatge báddegeažis go Gonagasbárra rabai MUNCHA. Govva: Simen Løvberg Sund, Gonagaslaš hoavva
Báddečuohppama maŋŋel gullui jietna mii álggahii musihkabihtá mii lei diŋgojuvvon Koka Nikoladze šuokŋadahkkis. Loahpas gávpotbiellut ja skiipadorvvet vuonas čudje sávvan dihte buresboahtima ođđa muesai.
Oahpisteapmi museas
Rahpanmeanuid maŋŋel Gonagasbearraša oahpistedje ođđa museas. MUNCHa direktevra Stein Olav Henrichsen čájehii moanaid čájáhusaid mat museas gávdnojit. Moanat Edvard Muncha dovddus govat, nu go "Skrik"(“Huikkas”) (moanat veršuvnnain) ja "Madonna" leat guovvdáš sajiin.
Gonagasbárra ja Ruvdnaprinsabárra sálas mas leat olles golma huikasat. Govva: Sven Gj. Gjeruldsen, Gonagaslaš hoavva
Ruvdnaprinseassa oahpisteamis MUNCHas. Govva: Andreas Fadum
Geažos golbma beaivvi
Ođđa musea Bjørvikas ávvuda rahpama gáhtafeasttain ja fállá gehččiide vásáhusaid sihke olgoáimmus ja siste. Ávvudeapmi bista gittá 23.00 rádjai eahkes, musihkain guovtti olgolávddiin, digitála dáidagiin ja fearániiguin. Ollu nuvttá bileahtat musea sálaide leat juhkojuvvon, sihke eahkedii ja guokte boahttevaš beivviide.
Ođđa Munchmusea
Golbmanuppelohkái gearddi. Oktanuppelohkái čájáhussálat mat iešguđetge ládje čájehit Edvard Muncha eallima ja doaimma. Bistevaš čájáhus 200 Muncha-dáidagiin, dasa lassin molsašuddi čájálmasat, dálááiggedáidda ja eará modernisttat dialogain Munchain. Sierra huksejuvvon sála guovtti gearddi badjel addá aibbas ođđa vásáhusa monumentála-dáidagiid geahččat, daid stuorámus málagovaid maid Edvard Munch ráhkadii.
Ollu ja iešguđetgelágan sálat mat leat heivehuvvon iešguđetge dáidagii. Govva: Beate Oma Dahle / NTB
Ođđa MUNCHA bovde stuora dáiddavásáhusaide earenoamáš visttis. Mihtilmas ceakkus visttis leat olu iešguđet čájáhuslanjat iešguđetge sturrodagas vai juohke čájáhus galgá oidnot buoremus lági mielde.
Stuora skeaŋkka
Lei Edvard Munch ieš gii doaimmahii dan stuora čoakkaldaga álggu mii MUNCHas gávdno. Son testamenterii iežas dáidaga ja stuora oasi iežas dávviriid Oslo suohkanii, mii de válddii daid badjelasas go son jámi 1944:s.
Ođđa museas leat olu ja iešguđetlágan sálat vai iešguđetlágan dáidagiidda leat heivvolaš lanjat. Govva: Beate Oma Dahle / NTB
Otná musea čoakkáldagas leat eambbo go 26 000 dáidagat maid Edvard Munch lea ráhkadan. Leat lagabui 1200 málagovat, badjel 7000 tevnnegat, eambbo go 18 000 gráfalaš bláđii ja 14 báccit. Dasa lassin musea hálddaša Muncha originála fotografiijaid, muorratávvaliid ja litografiijaid, máŋgaduhát teavsttaid ja reivviid, ja measta 10 000 persovnnalaš dávviriid. Árbi Edvard Muncha maŋis lea ovtta máilmmi stuoramus čoakkáldagain ovtta dáiddaris.
Munchmusea rahpasii Tøyenis, Botanihka gilvagárddi buohta Oslos, čuođi jagi maŋŋel Muncha riegádeami. Lei Gonagas Olav guhte čađahii dan álmmolaš rahpama, miessemánu 29. beaivvi 1963:s.
1963:s Gonagas Olav čađahii «boares» Munch-musea rahpama. Direktera Johan H. Langaardain (gb) ja sátnejođiheaddji Rolf Strangeriin Gonagas oahpistuvvui málagovvačoakkáldagas. Govva: Erik Thorberg, NTB
Šattai stuorat beroštupmi Munchai, ja ii ge gollan šat guhkes áigi ovdal go lanjain šattai beare gárži. Jahkeduhátmolsašumis árvaluvvui sirdit musea ja máŋga molssaevttolaš báikkit árvvoštallajuvvo. Miessemánu 28. beivvi 2013:s Oslo gávpotstivrra eanetlohku mearridii ođđa Munch-musea ásahit Bjørvikai.
Ruvdnaprinseassa Mette-Marit bijai vuođđogeađggi ođđa museai, sullii vihtta jagi áigge – golggotmánu 14. beaivvi 2016. Buot dávvirat bohtet báikkiin mat iešguđetge ládje leat čatnon Edvard Muncha eallimii.
Ruvdnaprinseassa Mette-Marit bijai vuođđogeađggi ođđa museai golggotmánu 14. beaivvi 2016. Oslo sátnejođiheaddji Marianne Borgen čuožžu Ruvdnaprinseassa bálddas. Govva: Håkon Mosvold Larsen, NTB
Šaddá eará dilli mihá vuohkkaseabbo lanjain – dál ges Opera lagamus ránnján.
Edvard Munch (1863-1944)
Munch lei doaimmas badjel guhttalogi jagi, das rájes go álggii 1880-jagiin, gitta su jápmima rádjái 1944:s. Son lei mielde symbolismas 1890-loguin ja ovdavázzin eksprešunisttalaš dáidagis 1900-logu álggus.
Gáldu: Munchmuseet.no
Juogat dán artihkkala Twitteris ja Facebookas:
Juogat dán artihkkala Twitteris Juogat dán artihkkala FacebookasÁigeguovdilis áššit
Gonagaslaš hoavva ovdanbuktá 2023 jahkeraportta
Gonagasviesu doaimmat diibmá speadjalastet otná Norgga. Gonagasbearraša mátkkit 47 suohkanii, almmolaš galledeamit viđa eurohpalaš riikkain, iešguđetlágan lágideamit ovttas riikka suodjalusain ja riikka gearggusvuođa guovdilastin, čájeha mii lea dehálaš Norgii ja masa gonagasbearaš lea bidjan návccaid.
Lihkusávaldagat Dánmárkku ođđa gonagasbárrii
Majestehta Gonagas Harald cealká liekkus lihkusávaldagaid Majestehta Gonagas Frederik X ja Majestehta Dronnet Mary guoktái truvdnolotnahuvvama oktavuođas Dánmárkkus.