Ávvudedje Sámi álbmotbeaivvi
Majestehta Dronnet ja Gonagaslaš Allavuohta Ruvdnaprinsa leigga Oslo ráđđeviesus eske ovdalgaskabeaivvi Sámi álbmotbeaivvi ávvudoaluin.
2019 guovvamánnu 6
Vuosttaš gearddi libardii sámi leavga Ráđđeviesu olggobealde ja Borggården báikkis. Sámisoga lávlla čuojahuvvui ráđđeviesus leavgga geassin seremoniija oktavuođas.
400 guossi
Oslo sátnejođiheaddji Marianne Borgen lei bovden 400 sámi guossi beaivvi ávvudeapmái. Beaivvi čalmmustahttin lea šaddan árbevierrun Oslos, dan rájes go dat vuosttaš geardde lágiduvvui 2003:s.
- Iluin ja stuora movttain vuostáiválddán dál mánáid ja rávis olbmuid Sámi álbmotbeaivvi ávvudeapmái Ráđđeviesus. Dát árbevierru olles dan riikka stuora sálas čájeha ahte lea šaddan dađistaga stuorát beroštupmi sámi kultuvrii ja identitehtii oaivegávpogis, lohká sátnejođiheaddji Marianne Borgen
Maŋŋá go sátnejođiheaddji lei sávvan buresboahtima, juoiggastii Ánde Somby «Oslo luođi».
Sártnit ja musihkka
Ávvudeamis guossohuvvui lunša ja ledje sártni ja musihkka. Oslos bisma, Kari Veiteberg lei vuosttaš sárdnideaddji, su maŋŋil lávlo Oslo sámi mánáidgárddi ja skuvlla mánát. 55 máná lávlo Sámisoga lávlaga ja dan maŋŋá muitalii nuorra Ronja Vara Sannerud mo lea leahket sápmelaš gávpogis.
Mánáidgárddi mánát lávlo «Sámi álbmotbeaivái mii nu illodit» ja «Njoammila, Njoammila», ja skuvlamánát lávlo «Mánát ja Spálfu".
Lávlagiid maŋŋá doalai stáhtaministtar Erna Solberg sártni, ja Tundra Electro loahpahii doaluid oanehis konsearttain.
Sámi vahkku
Miehtá dán vahku leat sámi lágideamit oaivegávpogis. Sámi viessu ordne ollu lágidemiid, sihke Sámi álbmotbeaivvi ja miehtá dán vahku. Prográmmas leat sihke konsearttat, ipmilbálvalusat, filmmat, čájáhusat ja teáhter.
Dronnet Sonja DáiddaStáljas lea čájáhusa «Historjját. Golbma sámi dáiddára» almmolaš rahpan duorastat eahket, ovdal go čájáhus rahppojuvvon álbmogii bearjadaga guovvamánu 8. beaivvi diibmu 11.00. Dat lea stuorámus sámi dáiddačájáhus mii goassege leamaš Oslos.
