Sami
Fylkkamátki
Majestehtaguovttos Gonagas Harald ja Dronnet Sonja álggaheigga fylkkamátkki Romsii geassemánu 11. beaivvi. Gonagasskiipa Norge lea Gonagasbára ruoktu mátkkis, ja lea dás jođus mátkki vuosttaš bisánanbáikái: Báhccavuotna. Duorastaga geassemánu 12. beaivvi joatkašuvvá mátki Návvuona suohkanii.
Gonagasbárra háliida galledit nu ollu suohkaniid riikas go vejolaš, ja dát leat dat guokte Romssa suohkana mat eai leat ovdal vásihan dákkár virggálaš galledeami.
Fylkkamátki loahpahuvvo Svalbárddas maŋŋebárgga geassemánu 16. beaivvi rájes duorastaga geassemánu 17. beaivái.
Cornelius Poppe, NTB
Áigeguovdil
- Stuora illun beassat leat dáppe davvin
Návvuotna lei maŋemus bisánanbáiki Romssas dán jagáš fylkkamátkkis, man oktavuođas maiddái čađahuvvo guossástallan Svalbárddas. Dat lea Gonagasbára vuosttaš virggálaš galledeapmi suohkanis gos kveana, sámi ja norgga kultuvrrat ellet bálddalga.
Miessemánu 17. beaivvi ávvudeapmi
Gonagasbearaš lea badjel 100 jagi juo vuostáiváldán mánáidtogaid Šloahttabalkoŋggas Oslos. Dán árbevieru álggahii Gonagas Haakon 1906:s. Dál lea mánáidtoga ja miessemánu 17. beaivi measta seamma ášši, muhto nu ii leat álo leamaš.
Gonagaslaš hoavva ovdanbuktá 2024 jahkeraportta
2024:s gallededje Gonagasviesu áirasat oktiibuot 42 suohkana ja fylkkamátkkit Agderii, Rogalándii ja Trøndelágii ledje stuorámus mátkkit. Gonagasviessu čađahii maiddái máŋgga olgoriikkamátkki Eurohpas, Amerihkás ja Gaska-Nuorttas. Oktiibuot ledje 743 virggálaš doaimma. Gonagasbárra lágidii maiddái njeallje stáhtaguossástallama ovtta jagis – juoga mii lea historjjálaš.