Gonagaslaš opmodagat ja párkkat
Dán ossodaga ovddasvástádus lea gonagaslaš opmodagaid jođihit, áimmahuššat ja ovdánahttit. Dat guoská sihke iešalddis visttiide, viessodávviriidda ja párkkaide birra. Opmodagaid galgá gieđahallat dego livčče ráfáidahtton.
Ovddasvástádus visttiid bajásdoallamis lea juhkkojuvvon Gonagaslaš hoava ja Statsbygga gaskka, mii fuolaha visttiid olgguldas bajásdoallamis ja doaimmaha teknihkalaš rusttegiid nugo elrávdnji, čáhci, ventilašuvdna jna. stáhta opmodagain.
Ossodat doaimmaha maiddái hálddahuslaš bargguid ja viessohoaiddárbálvalusaid priváhta gonagaslaš opmodagain ja sihkkarastá Gonagasa hálddašanvuoigatvuođa Stiftsgårdenii Troandimis ja Gamlehaugenii Bergenis. Ossodagas leat guokte sekšuvnna, Opmodatsekšuvdna ja Šloahttagartneriija, ja dan jođiha šloahttahálddašeaddji Per Arne Bjørnstad.
Opmodatsekšuvdna
Sekšuvdna bearráigeahččá ahte gonagaslaš opmodagat álo leat gergosat buot ulbmiliidda ja doaimmaide. Lanjaid ja viessodávviriid Gonagaslaš šloahtas, Oscarshallas ja Bygdøy gonagasgárdimis áimmahuššá ja divoda vai leat gergosat iešguđet doaluide birra jagi. Bálvalus visttiid geavaheddjiide lea dehálaš bargu sekšuvdnii.
Sekšuvdna hálddaša maid kánturbiergasiid, čuovggaid, teknihkalaš geavahanrusttegiid, stohpogálvvuid ja tekstiillaid mat gullet doibmii. Sekšuvdna stivre maiddái stuorát ođasmahttin- ja ođđahuksenbargguid, juogo okto dahje ovttasbarggu bokte Statsbyggain.
Sekšuvdna oažžu jođihandoarjaga priváhta opmodagaid dárbbašlaš hálddašeapmái apanáša juolludemiin.
Giehtaduodjeárbevierut
Opmodagaid earenoamáš kulturárbi mearkkaša ahte leat árbevirolaš duodjeteknihkat ja ávdnasat mat galget geavahuvvot, ja dávviriid ferte hui várrogas vugiin ortnegisdoallat. Sii ohcet historjjálaš gálduin tennjegiid ja govaid go ođđa árkiteknologalaš čovdosat galget čađahuvvot, álo lagas ovttasbargguin Riikkaarkivárain.
Sekšuvnnas leat su iežas giehtaduojárat, stohpogálvosnihkkárat ja stohpodávviriid skoađasteaddjit, geat ordnejit ja áimmahuššet antikváralaš stohpogálvvuid ja stohpodávviriid ráđđálaga Gonagaslaš vuorkkáin. Giehtaduodjeárbevierru ja originálaš ávnnasgeavaheapmi doalahuvvo.
Sekšuvdna stivre maid stuorát huksen-ja divodanbargguid. Šloahta boares stáljaid rievdadeapmi Dronnet Sonja DáiddaStálljan lea okta ovdamearka dasa makkár stuora prošeavttat leat maŋemus áiggi čađahuvvon. Dan barggus leat ovddeš detáljaid biddjon harmonalaččat ja čábbát oktii ođđaáigásaš doaibmi čájáhusbáikin.
Šloahttagartneriija
Šloahttagartneriija ovddasvástádus lea jođihit ja ovdánahttit gonagaslaš opmodagaid párkkaid ja gilvvagárddiid birra jagi.
Párkkain leat oktiibuot sullii 2000 muora ja dáid dikšun lea viiddis bargu, lassin jotkkolaš bajásdoallamii, gilvimii, čorgemii ja lassin galgá ládduid ja vázzinbálgáid hálddašit.
Šloahttagartneriija bidjá stuora deattu birasseasti doaibmamii párkkaid dáfus, ja láhčá dili dasa ahte šlájaid máŋggabealatvuohta sáhttá lassánit, earret eará go seailluha boares, stuora muoraid, ja nuppástuhttá šilljogietti lieđđegieddin.
Šloahttagartneriija maiddái oainnusindahká iešguđet áiggiid párkka guhkes historjjás. Maŋimuš jagiid leat máŋga historjjálaš elemeantta Dronnetpárkkas huksejuvvon ja divoduvvon. Jagis 2023 loahpahuvvui Oscarshalla álgoálgosaš romantihkalaš gárddiid restaureren.
Slottsparken
Dieđut Šloahttapárkka birra
Sturrodat: 220 mihtu
Parkkas leat badjelaš 1000 muora.
Ráhkaduvvui oktasaš párkan gaskal 1824 ja 1860. Dronnetpárka lea leamaš párkan juo 1751 rájes.
Šloahttapárkkas leat golbma čáhcespeadjala mat leat sullii 5200 njealjádasmettara. Dain lea sullii 5 miljon littara čáhci.