Hopp til hovedinnhold

Gonagasbearrašiid mátkkit

Majestehtaguovttos Gonagas ja Dronnet, Ruvdnaprinsabearaš, Prinseassa Märtha Louise ja Prinseassa Astrid ledje buohkat boahtán “Gonagasbearrašiid mátkkit 1905-2005 ” ávvučájáhusa rahpamii Kunstindustrimuseai Oslos gaskavahku

17.02.2012

Čájáhus lea Ráđđehusa skeaŋka Gonagasbára 75-jagi beivviide. Dat lea vuosttaš čájáhus guđa čájáhusas gos galget čájehit Gonagasviesu dávvirčoakkáldagaid dáidda-ja kulturhistorjjálaš dávviriid. Eanas dávvirat ja govat eai leat goassege ovdal čájehuvvon álbmogii.

Historjá ja kulturárbi

Lei stáhtaministtar Jens Stoltenberg gii attii dien skeaŋkka Gonagasbárrii gaskavahku. Stáhtaministtar skeŋkii maid girjji "Arv og Tradisjon - de kongelige samlinger". Dien čáppa girjjis oaidná muhtun oasi dávviriin mat leat gávdnamis Šloahta dávvirčoakkáldagain, ja maiddái dat lea oassi Ráđđehusa skeaŋkkas Gonagasbárrii. Gonagas Harald ja Dronnet Sonja doalaiga oktasaš sártni ja soai dovddaheigga ilu go diet čiehkádávvirat dál biddjojuvvojit albmosii nu ahte olbmot daid besset geahčadit. Dávvirat leat dehálaš oassi Norgga historjjás ja kulturárbbis, logai Gonagas Harald:

- Dávvirat muitalit guovddáš dáhpáhusaid birra Norgga historjjás, ja govat ja arkivaliat ges dokumenterejit historjjá. Ráđđehusa skeaŋka addá midjiide buori vejolašvuođa geahčadit iežamet doaimmaid. Mii leat oassi mátkkis mii álggii 1905:s dalle go mu áddjá mieđai boahtit Norgii gonagassan. Mii sávvat ahte čájáhus máŋgasiidda šattašii hávskkis deaivvadeapmi vajálduvvan áiggiin. Mánát ja nuorat besset čájáhusas deaivvadit dáhpáhusaiguin maid sin váhnemat dahje áhkut ja ádját leat vásihan.

Dávvirhivvodat

Dronnet Sonja deattuhii maid dan stuora registrerenbarggu maid hoavva lea doaimmahan 2002 rájes, mii dahká ahte lea vejolaš dákkár čájáhusaid lágidit:

- Registrerenbargu mii duođas álggahuvvui 2002:s, lea sihke illudahttán ja boktán min sáhkkiivuođa. Čoakkáldagain leat oktiibuot sullii 400.000 dávvira ja historjjálaš gova. Dasa lassin lea arkivalia. Oktiibuot lea dát čoakkáldat ovddolaš čájáhus mii duođašta Norgga historjjá ja kulturhistorjjá 1818 rájes gitta otnážii.

Maŋŋel skeaŋkaáddima beasai Gonagasbárra oahpisteddjiin geahčadit čájáhusa, man duogábealde lea Nasjonalmuseet for kunst, arkitektur og design ja Gonagaslaš hoavva.

Gonagasbearrašiid 100 jagi mátkkošteamit

Dán vuosttaš čájáhusa váldosisdoallu lea gonagasbearraša mátkkit, Gonagasa ja álbmoga čanastat. Stuora oassi čájáhusas leat Gonagasbára mátkkit, muhto beassat gal maid oaidnit Gonagas Haakon ja Dronnet Maud, Gonagas Olav ja Ruvdnaprinseassa Märtha olgoritmátkkiid. Čájáhusas leat mátkebiergasat, biktasat, uniforpmat, árvomearkkat ja skeaŋkkat maid min gonagasat ja dronnegat leat ožžon olgorit stáhtaoaivámuččain. Hui ovddolaš lea oaidnit vovnna, biktasiid ja uniforpmaid mat ráhkaduvvojedje Gonagas Haakon ja Dronnet Maud ruvdnemii 1906, ja maiddái biktasiid mat geavahuvvojedje Gonagas Olav sivdnádallamis 1958, ja dálá gonagasbára sivdnádallamis 1991.

Čájáhus lea álbmogii rabas guovvamánu 16.beaivvi rájes borgemánu 26. beaivái 2012. Galget maid lágiduvvot čájáhusat Troandimis, Bergenis ja Romssas, ja daidda lassin vel guokte johtočájáhusa .

 

Juogat dán artihkkala Twitteris ja Facebookas:

Juogat dán artihkkala Twitteris Juogat dán artihkkala Facebookas